Díky za info a přeji ať se s vydavatelem dohodneš :).
Libor

Dobrý den Jardo, kniha regulace v praxi 1 se mi moc líbila. Kdy plánujete další díl?
Libor

Dobrý den.
 Ad 1-3) Souhlasím s Vámi, ale toto je požadavek výrobce TČ vzduch/voda, aby byl vždy zajištěn vždy dostatek tepla pro odmrazování výparníku. Je tam jen pro ochranu tepelného čerpadla, i když nám nabourává efektivitu provozu. U jedné akce tato nádrž nebyla, nebylo kde si ukrást teplo (bojler byl studený, a topení zavřené), praskl výměník a výrobce odmítl záruku, protože v podkladech měl, že to má být zajištěné touto nádobou. Do této doby jsem měl stejný názor jako vy, ale nikdy nevíte, kdy bude chtít obsluha hodně šetřit a zavře vám něco co pokládáte za nepravděpodobné. A mohl bych pokračovat dále. Chce to podrobně si projít projekční podklady ke konkrétnímu TČ.
 Ad 4) Opět s vámi souhlasím. Viessmann je jeden z nejlepších. Nevýhoda je, že je na můj vkus zbytečně moc uzavřený a je problém cokoli jiného zařadit do systému. Ale všechno jde, když se chce, ale stojí to více úsilí a peněz…

   Dobrý večer, o realizaci nemám žádné informace. Mně lidé píší jen když mají problém a se zpětnou vazbou se obtěžují jen výjimečně :-(
Abych vám zapojení objasnil, tak to vezmeme větu po větě:
 1) „Ve vašem schématu nerozumím jedné věci, a to proč se ohřev TUV TČ řeší přes ten anuloid“ -> Není to anuloid (principiálně ano), ale akumulační nádrž pro potřeby odmrazování TČ vzduch/voda. Její funkci jsem popsal v článku výše. Pokud výrobce našeho TČ nepožaduje zásobu TV pro odmrazování, tak se může vynechat.
 2) „Není lepší TUV nahřívat přes 3cestný ventil v TČ a mít možnost nastavit vyšší teplotu TUV?“ -> Trojcestný ventil ve schématech je (T1), jen je na TV a vy ho máte na vratce. Obecně nerad regulačně šahám do vratek, protože se špatně hledají problémy (někde se tomu samozřejmě nedá vyhnout). Možnost nastavit vyšší teplotu TUV je i předešlém schématu. Nádrž je tak malá, že krátkodobé vypláchnutí vyšší teploty do topného systému skoro nijak funkci neovlivní.
 3) „Ve vašem řešení nahříváte TUV jen na ekvitermní teplotu TČ (v anuloidu) a zbytek asi musíte dohřát plynem...“ -> Toto není pravda, funkce je stejná jako ve vašem případě.
 4) „Obecně je potřeba k tomuto způsobu zapojení extra regulace, nebo si systém vystačí s regulací kotle a TČ?“ -> Toto hodně záleží na tom, jakého výrobce zvolíte a jakou regulaci z jeho sortimentu zvolíte. Obecně se dá říci, že záleží na tom, jak hodně to chce mít zautomatizované. Pokud byste chtěl automatickou volbu zdroje tepla, dálkový dohled, využívání přebytků z FVE, tak rozhodně budete potřebovat nějaký řídicí systém a projekt MaR.

   Dobrý večer, pracujeme se síťovým napětím 230V, takže zapojení provádí elektrikář, při vypnutém napájení do kotle. Začnu z leva na prostorovém termostatu:
[N] modrý drát na [Ns] v kotli;
[L] hnědý drát na [Ls] v kotli;
[L] hnědý drát na [A];
[B] hnědý drát na [LR] v kotli;
[C] nezapojeno.
   Nic jste mi nenapsal o topném systému, o domě a jeho provozu, takže obecně. Spoustu jsem o tom napsal na svém webu, stačí hledat. Jestliže kondenzační kotel jede většinu času na minimální výkon bez cyklování, tak úspora bude malá (za životnost kotle se regulátor zaplatí a trochu zbude). Jestliže takto kotel nejede a regulátor a topný systém je správně nastaven, tak úspory činí 10% a více a návratnost je oproti prostorovému termostatu ZAP/VYP rychlá. Obecně si myslím, že ke kondenzačnímu kotli s regulací výkonu prostorový termostat nepatří, tedy jen v opodstatněných případech, jinak je to přežitek, který byl poplatný své době a starším typům plynových kotlů.
   Čím nižší teplota topné vody a tím vratné vody, tím lépe a účinnost kotle stoupá (neuteče vám teplo komínem), proto je ideální ekvitermní regulace, která toto zajistí. I k vašemu kotli lze připojit venkovní snímač a tuto „šetřící“ funkci můžete využít.

Kéž by se lidé dokázali uskromnit a nepodporovali pořád toho Ruského medvěda. Už by bylo po válce :-(

Dobrý den, shodou okolností řešíme podobný problém, tak se s dovolením přidám do diskuse s dotazem, jak nejlépe nastavit kotel v našel případě.
Máme novostavbu dvoupodlažního RD s teplovodním podlahovým vytápěním, který je napojený na elektrokotel Protherm Ray 12kW ke (původně měl ohřívat i TUV, proto ten výkon). Zatím jsme nestihli dořešit regulaci, ale příprava je na pokojové prostorové termostaty spojené s elektrotermickými hlavicemi v rozdělovači.
Po přečtení komentářů výše jsem dle návodu na internetu spočítal tepelné ztráty domu dle PENB a vyšla mi hodnota 4,73kW. Reálná hodnota však bude nižší, protože v PENB bylo počítáno se zateplením 15cm EPS, 30cm vaty v podkroví a nebyla v plánu rekuperace. Během realizace se ale přistoupilo k úpravám, takže zateplení je 22cm EPS, vata 44cm a nakonec je i ta rekuperace. Reálná hodnota tepelných ztrát tedy bude řekl bych výrazně nižší.
Pro výpočet tepelných ztrát bylo počítáno s pokojovou teplotou 20st a venkovní -12 (polabská nížina). Tady je výrazněji pod nulou jen pár dní v roce.
V rámci snahy o úsporu na spotřebě, jsem na kotli nastavil hodnotu 25st (minimum), přivřel jednotlivé okruhy a předpokládal jsem, že si kotel vystačí s minimálním výkonem 2kW. Displej neukazuje aktivní výkon. Výkon je zobrazován v podobě "čárek", které stále svítí dvě ze šesti, tedy dle mě kotel jede na 4kW.
Začal jsem hledat informace a zjistil jsem, že v servisním nastavení lze nastavit omezení výkonu (hodnota d.000). Omezil jsem tedy výkon na 2kW, ale stále svítí dvě čárky výkonu.
Chtěl bych se tedy zeptat, zda lze výkon omezit jen takto jednoduše, nebo je zapotřebí další nastavení. Ještě mě napadlo, zda lze nastavit vyšší výkon čerpadla, aby "vlažná" v okruzích proudila rychleji....
Snad jsem vše popsal dostatečně srozumitelně. Předem děkuji za váš názor.