Dobrý večer, podle vašich představ žádná norma není. V prodejně mají nějakou základní hodnotu, ale v podstatě to nic neznamená. To je jako by v prodejně aut napsali, že tento model jede 100 km/h, ale to auto může jet samozřejmě víc nebo míň. Pro představu vám posílám v příloze výpočet výkonu pro radiátory Radik Klasic, ale i to je jen jako pomůcka pro projektanty topení a nejsou tam započítány další vlivy. Můžete pátrat, ale pokud to má být dobře, tak na to potřebujete vzdělání a ani já si na to netroufám, protože bez všech potřebných znalostí může být chyba velká.

   Dobrý den, výkon radiátoru je dán hlavně teplotním spádem. Je potřeba znát typ radiátoru, plochu radiátoru, vstupní teplotu (teplota přívod), výstupní teplotu (teplota vratka), teplotu místnosti a další parametry.
   Obecně teplota < 50°C nevadí. V prováděcím projektu topení by mělo být napsáno na jaké teploty a teplotní spád byl radiátor spočítán. Nemyslím si, že si dokážete (amatérsky) dobře spočítat výkon radiátoru. Obraťte se na projektanta topení. Ten posoudí váš problém, najde příčinu (nemusí to být teplota topné vody, ale například průtok) a navrhne řešení ;-)

   Dobrý den, schéma bývalo vylepené ve vnitřku krytu, kdo to nezná, nenajde :-) Koukněte tam. Myslím si, že by tam mělo být zapojení podle přiloženého obrázku (minimálně to bude inspirace). Společný vodič ze svorky (2) připojte na (N) a fázi (L) připojujete na jeden nebo druhý vodič, podle toho, na kterou stranu se má motůrek točit (ne na obě), ale podle schématu by to mělo být zřejmé. Ať se daří.

   Dobrý den, přímočaré pohony (KTI) mívaly silnější motor (kolem 50W) ale údaje na nich napsané nebyli, takže přesný typ či parametry motoru neznám (pro jistotu koukněte na horní víčko), nicméně motory odcházely minimálně (nechaly si líbit hodně). Postupoval bych takto:
 1) Jako první zkontrolujte, jestli motor není zablokován (problém s převodovkou).
 2) Kontrola, jestli nejsou sepnuté levé i pravé otáčky.
 3) Kontrola kapacity kondenzátoru.
 4) Kontrola vinutí motoru (mělo by jít převinout vinutí).

JJ bavím se, bavím... :-). Ale koukám, udělal jsem chybu. Pozornému neujde, že v samém konci textu nejde o kondenzátor, ale o výparník...

Ahoj. Řešil jsem podobný problém, kdy jsem připojoval bazénové TČ - vzduch/voda-, o příkonu 2kW, k otopu domu. Nejdříve  jsem si ověřil, že toto TČ potřebuje 7m3/h. Hrozné. Všechno jsem tomu podřídil. V první řadě 5/4" oběhové čerpadlo. Potrubí 5/4", použil jsem plastové hadice, pro max. teplotu 70st.C a tuším asi 3 bar, s plastovými PVC 5/4" nátrubky. Zvolil jsem použití výměníku a nemrznoucí směsi 80% vody a 20% nemrznoucí směs. Nesehnal jsem cenově vhodný výměník s únosnou tlakovou ztrátou, proto jsem použil dva výměníky vedle sebe, ale nakonec finanční úspora nebyla velká, dost peněz stály armatury navíc. A teď to nejdůležitější: Před výměníky jsou na vstupu i výstupu 5/4" kulové kohouty. Před nimi, jako bypass 5/4" potrubního okruhu od TČ, je vsazen regulační ventil, volil jsem 1". K tomu expanzní nádobu. Tato sestava zaručuje pro TČ průtok 7m3/h, ale přitom regulačním 1" ventilem (a v případě potřeby i jedním z 5/4" kul. kohoutů, nebo oběhovým čerpadlem) reguluji teplotu v tomto okruhu tak, aby se tlak na výstupu chladiva z kompresoru TČ pohyboval od 21 do 35 bar. Ještě neznám přesnou hodnotu tlaku chladiva při největší účinnosti TČ. Nemám ještě potřebné měření účinnosti TČ. Účinnost přímo souvisí s odparem a hlavně kondenzací použitého chladiva v TČ. To má vliv i na efektivní teplotu vody dodávané TČ  k otopu domu. Oběhové čerpalo mám to nejlevnější na trhu, 2500Kč, bezproblémové. Přidal jsem mu frekvenční regulaci, zatím nastavuji ručně. Automatickou regulaci připravuji. Podle kondenzačního tlaku, nebo možná jenom tepoty chladiva na výtlaku (a pravděpodobně i venkovní teplotě), bude regulace regulovat průtok nemrznoucí směsi výkonem oběhového čerpadla a regulačním ventilem. Tolik zkoušky. Na příští sezónu bych rád připravil dva vrty, v nich bych přečerpával vodu přes TČ, ale až v případě poklesu venkovní teploty - dnes odhaduji 3-5st.C. Do okruhu  současného vzduchového kondenzátoru TČ, chci ještě přidat kondenzátor chlazený vodou ze studní. Dosavadní výsledky jsou dobré, až ucházející... Vize pěkná, času málo.

   Dobrý den, záleží, jak servisní technik připnutí bivalentního zdroje nastaví (elektrokotel), ale podle zkušenosti to bude od -4°C do -10°C, takže určitě zapnul.
   Z vašeho popisu mi není jasné, jak jste přišel na to, že při vyšších venkovních teplotách máte vyšší spotřebu než při nižších. Bez podkladů, z kterých jste vycházel, není možné určit kde je chyba.
   Doporučení mám jen jediné, provozovat TČ na co nejnižší teplotě topné vody tj., ekvitermní křivku nastavit tak, aby správně kopírovala tepelné ztráty objektu. Vše ostatní neovlivníte, protože je to dáno konstrukcí tepelného čerpadla a provedením topného systému. Tím neříkám, že topný systém se nedá vylepšit, ale k tomu nemám od vás podklady.

Dobrý den, rozdělím dotaz na dvě odpovědi:
 1) Teplota topné vody: Máte aktivovanou ekvitermní regulaci, která zjednodušeně řečeno přepočítává tepelné ztráty domu podle venkovní teploty na teplotu topné vody. Dům má menší tepelné ztráty při vyšší venkovní teplotě, proto není potřeba tolik tepla dodávat, proto nižší teplota topné vody. Zde je funkce v pořádku.
 2) Spotřeba elektřiny: Tepelné čerpadlo při venkovních teplotách kolem 0°C by mělo pracovat efektivněji, než při -15°C, proto by mělo mít menší spotřebu. Zde je evidentní rozpor. Pro relevantní posouzení bych potřeboval více konkrétních hodnot, ale podle mích zkušeností, aktuální situace a vašeho popisu bude topný systém v pořádku, ale nastala jedna z těchto možností:
  a) Zvýšil jste požadovanou teplotu v místnosti. Změna o 1°C v prostoru v rozmezí 19°C ~ 25°C bude znamenat změnu spotřeby elektrické energie cca o +10% (záleží na celém topném systému).
  b) Někde se zvýšila spotřeba domu například otevřené okno, více větrání, natápí se, co se dřív nenatápělo atd.
  c) U nás bylo dnes v noci -12°C a přes den kolem 1°C. Jestliže jste to měl stejně, tak v noci jelo TČ na 45°C, nejspíše s přídavným topením (elektrospirála) a neefektivně. To jste nejspíše nezaregistroval a až přes den kolem 1°C venkovní teploty TČ jelo efektivně se sníženou teplotu vody, které jste si všiml. V konečném důsledku kvůli nočnímu hodně neefektivnímu provozu (vše pod cca -10°C, závisí na konkrétním typu) může být spotřeba vyšší než na provozu pod tuto hranici, a to i při teplejší počasí kolem poledne.

   Dobrý den, pane Valtře. Vážím si vaší podrobné reakce. Bohužel jsem si jí všiml až nyní. Každý přístup má svoje pro a proti. Hlavním argumentem pro nepoužití ekvitermní regulace v mém případě byly velmi dobré izolační a zejména významné akumulační schopnosti domu. Ani výkyv venkovní teploty na -10°C v noci nesnížil teplotou prostoru do dalších 24h bez vytápění více jak o 1°C. Zjistil jsem to měřením při temperování v první zimě, kdy jsem si pořídil přenosné teploměry s pamětí a exportem dat do aplikace mobilního telefonu. Rozhodoval jsem se na základě empiricky naměřených dat. Doplním podrobnosti k vašim poznámkám:
 Ad 1) Sledovat a nastavovat teplotu topné vody v podlahovém topení mě „vyučila“ zkušenost s tepelným čerpadlem vzduch-voda v předchozím domě. Při delších propadech venkovní teploty pod -10°C a méně tepelné čerpadlo nebylo schopno udržet teplotu prostoru a zapínal jsem přídavné elektrické topné těleso. Ano, máte pravdu, toto ze mě udělalo lidského regulátora a během let jsem už věděl, jaké venkovní teplotě má odpovídat korekce teploty topné vody. Zlozvyk naučený z nutnosti.
 Ad 2) Ano, mám prostorový přístroj Baxi QAA75 na 30 cm tlusté nosné zdi v tepelně nejstabilnější části domu, v místě které není výrazně ovlivňováno ani sluncem, ani vařením, ani větráním. Je to stejný přístroj, jaký je vložen v kotli Baxi Platinum, takže mám dva. Ten v kotli je nastaven pro zobrazování aktuální teploty topné vody. Udržuji stabilní teplotu prostoru. Jsem si vědom, že to je zásadní předpoklad mého přístupu. V regulaci Siemens LSM15 mám nastavenou automatickou adaptaci topné křivky parametrem 726 a spínací diferenci teploty prostoru parametrem 760 na minimálních 0,5°C.
 Ad 3) Ztotožňuji se s vašim názorem. Ano, vyžádalo si to hodně času, než jsem systém vyladil tak, aby byl za daných podmínek co nejvíce stabilní a efektivní. K tomu jsem celý listopad a prosinec několikrát týdně vyhodnocoval grafy naměřených dat, která se ukládají a zobrazuji v připojeném web serveru Siemens OZW672.01, a podle nich upravoval parametry „topenářské“ parametry pro topný okruh v LMS15. Jsem si vědom, že nejsem standardní uživatel, ale exot. Neznám v okolí nikoho jiného, kdo by takto postupoval.
 Ad 4) Uvedl jste klíčovou podmínku ekvitermní regulace, že si dá topenář práci, dobře ji nastaví a zaškolí obsluhu. Bohužel, přesto, že mi kotel zprovoznil doporučený topenář z „BAXI topservice“, vámi uvedenou podmínku nesplňoval. Ano i exoti mezi topenáři existují, u jednoho ze sousedů jezdila topenářská firma cca 50 km určitě více jak pětkrát za zimu regulaci nastavit. Tedy náročnost na čas a kvalifikace platí stejně i u nastavení ekvitermní regulace.
 Ad 5) Troufám si tvrdit, že jsem svůj lidský faktor dokázal snížit na max. +10%. Topím na teplotu prostoru 21,5 °C. Reálná naměřená teplota prostoru bez vlivu nosné zdi na přístroj je 22,5 °C. Je polovina ledna, pravidelné vyúčtování Innogy je na konci únory. Dle mých propočtů nespotřebuji za sezónu více jak 660-680 m3, odhad v Innosvět s odečtem k 31.12.2022 Innogy vychází podle mě na nereálných 602 m3. Uvidím za měsíc a půl. Zatím vše nasvědčuje, že stanovený cíl 7,5 MWh splním.
Hodně zdaru a děkuji za cenné informace ve vaší knize a zejména na vašich stránkách.