To je opravdu velký oříšek hned na začátek. Je potřeba vzít v potaz několik faktorů.
Pokud budeme uvažovat o klasice s glykolovým okruhem, tak je to v našich končinách dle mého názoru nic moc. Spotřeba tepla je přesně obrácená křivka proti ziskům ze slunečního záření. V létě se netopí a tepla je přebytek, v zimě je málo i pro přípravu teplé vody. Pokud to budete chtít dohnat plochou, tak je to ten nejhorší způsob, protože budete díky věčné stagnaci každý rok měnit glykolovou náplň. Když ne, tak všechno zalepíte takovým pěkným "karamelem". Existuje ještě DBS systém, který je jednoduše prázdný a napouští se pouze při používání. Nemám s ním ještě zkušenosti a nevěřím řečím lidí, kteří ho potřebují prodat. Takže nepovím, zda je to pro přitápění lepší varianta. No a pak je tu samozřejmě návratnost. Na školení jedné nejmenované, ale renomované firmy nám řekli, že u nás je to spočítáno na cca 54 let. Samozřejmě s jejich systémem. Pokud pujdete do nějaké china varianty, tak to můžete zkrátit, ale myslím, že to bude stále v desítkách. Teplá voda je OK, ale přitápění bych neřešil.
K té teplé vodě ještě drobná poznámka. Pokud ohříváte ve vícevalentním zásobníku teplou vodu solárem, tak vězte, že se vždy nechává polovina "studená", řekněme jednoduše pro případ, že začne svítit slunce. Regulátor totiž neví, kdy začne svítit a pokud byste ho udržoval nahřátý celý, tak pok by při slunečném počasí neměl solární okruh kam teplo dávat. Občas totiž slyším stesky, že v zimě nestačí teplá voda a v létě je jí přitom dost. Zásobník je zjednodušeně řečeno potřeba navrhnout tak, aby polovina stačila na pokrytí dodávky teplé vody pro domácnost.

Vše bylo vyřešeno, ale zkusím nějaké poznámky.
- nejsem si jist, že je potřeba řídit spojitě čerpadlo v kotlovém okruhu, když je použit plnící ventil (např. ESBE VTC). Z mých aplikací jsem zatím s těmito ventily spokojen, protože mimo jiné neotevírají "skokově". Mezi ventil a kotel se vloží čerpadlo, které se dá v nejjednoduším případě ovládat termostatem na výstupním potrubí a pak jde jen o to, nastavit spouštěcí teplotu pro čerpadlo optimálně proti plnícímu ventilu. Nejlépe zkusmo při provozu. Teplota zpětné vody je při provozu konstantní a výstupní pozvolna roste. Řídit otáčky čerpadla jsem sice u některých kotlů viděl (např. Hargassner), ty ale nemají plnící členy a teplotu zpětné vody udržují právě řízením otáček.
- malé upozornění na plnící členy ESBE. Opravdu slušně těsní a pokud vložíte zpětnou klapku na výstup za odbočkou k plnícímu ventilu, kotlový okruh nikdy nenapustíte vodou! Topenáři se snaží při práci šetřit přechodové kusy, což je dobře, ale pak s oblibou dávají zpětnou klapku tam, co nemůže být.
- 1m3 AN je minimum tak na 20 až 25 kW. Vámi uváděná velikost 3m3 už vidím jako dostačující.
- při návrhu je potřeba řešit i stav, kdy jsou nádrže vychladlé a potřebujete zatopit. To se dá jednoduše vyřešit dalším termostatem, který se vloží do horní části akumulační nádrže. Ten spíná čerpadlo pro topný okruh. V okamžiku, kdy se dostane z kotle teplá voda k termostatu, čerpadlo začne vytápět objekt, nebo distribuovat topnou vodu k rozdělovači, či směšovacím soupravám, podle toho, jak máte vytápění dál řešeno. Tím, jak reguluje objekt (TRV, směšovací souprava apod.), začne se natápět i akumulační nádrž.
- použití řídicího systému je k nezaplacení. Sice to vypadá, že se to dá celé zapojit bez, ale výsledný komfort a úspory v tom nejsou tak výrazné. Zkušenost mi říká, že sice na začátku vytvořím vytápění jednoduše, jak výše uvedeno, ale časem se dostaneme stejně k řídicímu systému a dalším vychytávkám, jako je dohled telefonem, apod.
- nejsem si jist vzdáleností AN, ale myslím, že při kvalitním zaizolování to nebude takový problém. Ovšem pozor např. na plnící člen, ten musí být co nejblíže zdroji tepla. Viděl jsem jednu instalaci krbové vložky s plnícím členem umístěným až u AN (cca 15m potrubí v podlaze). Nevím, jakou použili izolaci pro potrubí, ale po zátopu trvá min. 1hod, než se ohřeje vedení v podlaze a otevře plnící člen pro vytápění!

Tak to je tak vše co mě v rychlosti napadlo.

Dobrý den, předpokládám, že máte na mysli Vitotrol 200A s displejem. Tam rozšířené nastavení je, ale tam bych chybu nehledal. Problém může být v propojení s regulací kotle, ale pokud se přenášejí alespoň nějaká data, tak komunikační linka bude v pořádku. Chybu bych viděl v 90% procent v nastavení regulace kotle Vitotronic 200. Tam se totiž nastavují parametry, které říkají, jak se prostorový ovladač má chovat. Protože je to v servisních úrovních, které by měl měnit jen člověk, co ví, co dělá, tak doporučuji kontaktovat servisního technika a popsat mu váš problém.

Dobrý deň, je možné zapojiť termostat Salus 091fl na kotol Junkers ZWR 18 - 1K 23S1400
Pripájam obrázky aktuálneho zapojenia stareho termostatu a kotla+stitok kotla a termostatu.

http://www.imgup.cz/image/ohl
http://www.imgup.cz/image/ohn
http://www.imgup.cz/image/ohQ
http://www.imgup.cz/image/ohc

Ďakujem za pomoc
 

   Dobrý den, nemůžu vám odsouhlasit sestavu, i když podle mého je navržena správně, protože může být pro váš případ lepší řešení, ale vaše úvahy se ubírají správným směrem. Odpovím spíše všeobecně.
 1) Základem je dobrý kotel, což splňujete.
 2) Teplota topné vody by měla být co nejnižší z důvodu snížení tepelných ztrát a u kondenzačních kotlů k zajištění nejlepší kondenzace (zde hraje i roli teplota vratné vody). Toho lze nejúčinněji docílit použitím ekvitermní regulace tj. závislosti teploty topné vody na venkovní teplotě, což též splňujete. Pozor na správně umístěný venkovní snímač, aby plnil svoji funkci a nebyl spíše k neprospěchu regulace.
 3) Ubírat výkon kotle podle potřeb v závislosti na nastavené a aktuální prostorové teplotě tj. podle tepelných ztrát budovy. Též splňujete.
 4) Správné nastavení podle skutečné charakteristiky budovy a provozu. Nejdůležitější a stále podceňovaný bod.
   Zpátky k vašemu dotazu. Pokud bude montáž i nastavení provedeno profesionálně a topný systém to dovolí, tak ano kotel pojede na nízkou teplotu výstupní vody a bude zajištěn kondenzační režim kotle. Jste jeden z mála, co myslí dopředu a snaží se pro optimální poměr cena/výkon. Nezapomeňte, že topný systém se skládá jak ze zdroje (kotel), tak spotřebičů (radiátory) a můžete mít sebelepší kotel, když odběr tepla bude neefektivní (špatně navržený rozvod, špatně navržené radiátory, nezaregulovaný průtok radiátory atd.), tak výsledek může být nejistý. Přeji vám, ať narazíte na topenáře profesionála, který to dotáhne do úspěšného konce.

Dobrý den, velice mě zaujal Váš web a ochota poradit nám méně zběhlým v otázkách regulace kotlů.
Já mám následující případ:
RD nezateplený, cca 15 let starý probíhá rekonstrukcí interiéru a v rámci toho bude měněn kotel, protože starý už dosluhuje. Topení je samozřejmě projektováno na vyšší teplotu a prostor je ohříván radiátory. V současnosti je tu Junkers s prostorovým termostatem o výkonu 11-27 kW, který vytápí a připravuje TUV v zásobníku vedle.
Já bych chtěl nahradit tento kotel novým od Viessmannem 222-W 8-35 kW s Vitotronicem 200 (ekviterm. reg.) a na místo původního termostatu dám dálkové ovládání Vitotrol 200. Pochopil jsem, že v takové konfiguraci kotel poběží v závislosti na vnější teplotě ale s přesnou informací o vnitřní teplotě z jednotky Vitotrol. Předpokládám, že kotel s takovou regulací, bude v období neextrémních teplot běžet na nižší teplotě, tedy v kondenzačním režimu.
Prosím o Váš komentář k mému záměru.
Velice děkuji a s pozdravem

Dobrý den.
Kotel Vitodens 111W provozuji s prostorovým termostatem PT52 od Elektrobocku. Vše pracuje jak má. Používám ekvitermní regulaci s automatickou korekcí dle teploty v referenční místnosti. Tedy konstanta 9 je nastavena na AUTO. Při tomto nastavení lze provést "doladění" regulace změnami konstant 10, 11 a 12. U konstant 10 a 11 mi ale není jasné co vlastně ovlivňuji (jak je korigována ekvitemní křivka?)a jak se případná změna projeví. Jistě uvedený regulátor znáte. Můžete mi prosím poradit. Děkuji moc! Jan

http://forum.amit.cz/viewtopic.php?f=35&t=473

   Dobrý den, já osobně dávám přednost funkčnosti a jednoduchosti ovládání před designem, proto mě vámi vybraný termostat ABB moc neoslovil. Pro nasazení potřebujete ovládací jednotku + výkonovou jednotku, a protože termostat pracuje s napětím 230V, tak i oddělovací relé. Zapojení tohoto termostatu určitě nechte na kvalifikovaném elektrikáři.
Pokud budete hledat klasický termostat, volte s beznapěťovým kontaktem.
   Já osobně bych použil prostorový regulátor, protože následně dokážete využít regulaci hořáku, kde úspora provozních nákladů může být podle okolností značná (viz listárna). Protože se jedná o starší kotel, tak volbu regulátoru konzultujte se zástupcem firmy Junkers.